18. února 2009 v 20:16 | SeXy.BiTcH
|
opětowně další díleQ.. snad se bude líbit xD
U BILLA:
Sedím na schodech a blbě zírám na Toma... je to vůbec možný? Jaktože přišel? Zaprvé jsem ho vůbec nepozval a zadruhé ... přece mě nemá v oblibě..Nebo snad jo?
Rychle jsem se postavil, nemůžu si dovolit vypadat jak absolutní Trottel. Ovšem nedostávalo se mi slov. Byl ještě krásnější než včera. Na sobě měl dlouhé tričko skoro po kolena s nápisem HIP HOP 4EWER a úžasné plandavé kalhoty. Taky jsem si všiml jeho nových bot. Zřejmě značka Adidas, mám skoro ty samé. Jeho tvář byla ještě hezčí, těch pár pupínků vymizelo a pokožka vypadala už na pohled sametově hebká. Bože, tohle mi nedělej!
"Co - co tady ..ehm..děláš?" vykoktal jsem po chvíli, když jsem byl schopen kloudné věty. Odpovědí mi bylo posměšné ušklíbnutí a tvrdá odpověď : "Přišel jsem ti tady s Carlem zničit tvůj pitomý večírek. Víc už zničený být bohužel nemůže. Zábava žádná, písničky trapné od tebe a jinak vůbec nic. Alkoholu pouze tři bedny..Slabota, hochu. Balonky jsou tady jak u nějaké malé princezničky a zvonečky vypadají přímo děsně. Řekni, je ti fakt 19? Nebo by ses měl vrátit zpátky do jesliček? Boože...Jde vidět, že jsi žádný mejdan už dlouho nepořádal, je to tak, že?".
Hodnou chvíli jsem mlčel a slzy jsem zadržoval usilovným mrkáním. Zhruba za 10 minut jsem roztřeseně odpověděl : "Neměl jsi tady chodit, když se ti tu nelíbí". Tom se rozesmál na celé kolo a Carl i s ostatními ´hosty´ taky. "On si může chodit kde chce, stejně jako já a všichni tady! Třeba i do pekla!! Ty nám nebudeš rozkazovat!", ozval se jeden týpek v zeleném úplně na konci u pár krabic již vypitého alkoholu. Nevěděl jsem co říct. Cítil jsem se totálně zranitelný, zesměšněný a poměrně slabý na to, než abych se dokázal bránit. "Je to můj dům", skoro jsem zašeptal a usilovně mnul zpocené prsty v dlani.
"To nás ale vůbec nezajímá! Jak nám chceš zabránit, abychom tady nechodili? Pche..Zavoláš si na nás tu tvou povedenou maminku, že? Platí přísloví jaký pán, takový krám. Vychovali tě velice pěkně Billíšku. Vzhled jako holka, chování jako barbínka a vkus jako malá nafintěná princezna. Měl by ses stydět!!" , plivl na mně. Ustoupil jsem o krok dozadu.
"Jděte pryč.", otočil jsem se na ně a cítil jsem, že mé slzné kanálky se za chvíli budou hlásit o slovíčko. "Prosím", dodal jsem, když se na mně všichni nesouhlasně zašklebili. Neposlechli. Jak jinak. Po mé tváři si našla cestičku zbloudilá slza. Slza smutku a zklamání.
I přesto, jak se ke mně chová, jak si ze mně utahuje a dělá ze mně blba ve společnosti...pořád jej miluju.
Bože, jhak mu nadával, kruté:( A jhak plakal:( Smutné:(
Inak návštevnosť je mizerná, moja, ale tvoja je skvelá:)