opět s dalším dílkem - nesu vám ho takřka pod nos xD
tak se nadýchejte aaa jdem na to xD
)
Jenže to jsem nepomyslel, co bude teď. Kam se schovám? Tom ustrnul v půli vytahování klíčů a já jsem mezitím s rychle bušícím srdcem odsprintoval za čerstvě natřenou lavičku. Dezorientovaně jsem se o ni opřel a bylo mi jedno, že se na zbrusu nové bundě vytvořily červené fleky.
Skrz mezery jsem pozoroval, co se bude dít. Tom se úplně panicky otočil, jako kdyby čekal nějakého celosvětově hledaného vraha. Musel jsem se potichu usmát, to má za trest, imbecil!
Když za sebou nikoho nespatřil, v jeho očích se zračila úleva, ale taky podivení. Je zajímavé, že tam nikdo nebyl, přitom by mohl PŘÍSAHAT, že do něj něco drclo. Přesněji řečeno někdo - ale mohl to být jen zatoulaný pes nebo přítulná kočka. Přesto měl však neuvěřitelný strach, ačkoliv už stál u vchodu. Před očima mu jasně a nebezpečně blikalo výstražné znamení POZOR, POZOR.. Myšlenky v jeho hlavě se soustředily jen na tajemného Neznámého a rozklepané ruce. Nohy se mu podlamovaly bázní.
Očekával, co se bude dít dál. Dnešní den je koneckonců úplně zvláštní. Třeba jej někdo doma ještě polije ledovou vodou a nastaví mu na zem kuličky.
Kdyby jen věděl, jak jsou jeho slova pravdivá.
Po čtvrthodině obezřetného ploužení se kolem a ohlížení za sebe se Tom doplížil až před vchodové dveře, konečně odemkl a vplul do ponuře osvětlené, avšak útulně vybavené chodbičky.
POKRÁČKO PŘÍŠTĚ


Ouško
Micka
Šemík
Zlatíčka :-*
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×






.
.
.
.
..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
. 

.
.
.
.
.
.
To je škoda, že je to tak krátké!!!
Ale přestoo úžasné! Už se nemůžu dočkat pokračování!!
A ty tam píšeš: Přesto měl však neuvěřitelný strach, ačkoliv už stál u vchodu
A v té druhé části, že přišel před vchodové dveře, no, z té věty vyplívá, že byl u vchodových dveřích, no, ale stejně je to bezkonkurenční, jako ostatní tvoje povídky!